Základní škola
Datyňská 690
Vratimov

Apostrofa je řečnická figura, pomocí které se autor obrací k nepřítomné osobě, či oslovuje nějakou věc. Promlouvat k neživým nebo abstraktním věcem se pokusili žáci 8.A.

Dokážete uhádnout zamýšleného adresáta?

Proč, proč utíkáš tak rychle? Než se dokážu pořádně rozhlédnout, už jsi někde jinde. Nepřijde mi fér, že tě někteří lidé mají hodně a jiné zase tak málo. Kvůli tobě se vše okolo mění, někdy sice k lepšímu, ale zároveň i k horšímu. I když se o tobě říká, že jsi nejlepší lékař a dokážeš zahojit všechny rány, některé rány dokonce ani ty nedokážeš zahojit. Dokonce jim dokážeš i přitížit. Spousta lidí tě označuje za zloděje kvůli tomu, co jsi jim vzal. Všichni vědí, že jsi tady. Jsi potřebný k životu a kdybys tady nebyl, tak se nemůžeme ani hnout. Cestovat se tebou sice zatím nedá, ale spousta lidí se v tvé teorii inspiruje.

• Čas, Natálka Kaňoková

Každý den tě mívám ve škole, jsi extrémně těžká a občas tě vůbec nechápu. Skoro neustále z tebe píšeme písemky. Pořád probíráme nějaké nové učivo. Pořád musíme psát a už mě z tebe bolí ruka. Doma mi zabíráš čas. Už jsem na tobě vypsal tolik propisek, že jsem to ještě neviděl. Kdybychom tě aspoň neměli každý den, hned by to bylo lepší. Bolí mě z tebe hlava a ta čísla, která vidím, to je hrůza.

• Matematika, Jonáš Kupka

Ty jsi ten, kvůli kterému musím každé ráno vstát. Každý den jsi jiný, i když pořád stejný. Kvůli tobě musím chodit do školy na sedm. Mají tě i učitelé, nehledě na školu či obor. Daný počet hodin, dané časové úseky. Omezuješ náš volný čas i přes odpoledne. Každý večer si podle tebe musím chystat batoh. Spojuješ třídu s učiteli společnými hodinami. Nemusíš však být jen ve školách. Někdo tě má na trénink, někdo na domácí práce. Tvá oddělená políčka v sobě nosí různá písmena, ale i číslice. Jsi ten, kdo určuje pravidla, vyvěšen na různých místech, v elektronice i na papíře. Někdy se měníš, někdy zůstáváš stejný.

• Rozvrh, Barbora Biedroňová